Ii dovddu, 6 dahje 8/12–1899
Talviktoppen

Gieres vielljá mu!

Čállán dutnje odne fas, dannego jáhkkán don libčo mielellii gullat mus ja Finnmárkkuvárriin. Iegár boahtán deike Talviktoppenii, gos mon áigan ássat dán dálvvi loahpái. Mon válddin mielde fidnu (fela), ja odne lean čuojahan nu ollu ahte measta jáhkkán mon sáhttán eallit veahá dáppe bajás. Ii beasa šatta fas heittotollut gullat fidnučuojaheami, go mon manan ruovttoluotta.

Aa, muhto don sáhtát jáhkkit ahte várret leat nu čábbát dál! Čuvggodit vielgat buot beale, ja almmis lea nu alit ja čielga alit, ahte in dieđe maid dadjat dahje dahkat go oainnán buot dáid. Beaivváš ii oidno mis šat dán jagi, muhto lullii, *hinnaleite-guvlui (“gáiddusráŋggá” dahje “gáiddus horisonta?”), čuovggá dat nugo dolgi beaivválaččat go dat mana várriid duohkái. Mon vuolgán skihpat juohke beaivvi, jus ii leat hui bahá dálki, ja skibáhkkat—don sáhtát ipmirdit—daid lea nu ollu. Mii leat maiddái hui buorre čuoigan, nu ahte manná nugo biegga bázziid vulos. Odne lean leamaš olgun skihpat diibmu 10 rájes 1:30 rádjái ja vástidan buori tur. Go bohten ruovttoluotta, de lean njuovvan nugo gumpe.

Guovssahasa sáhttit oaidnit measta juohke eahkeda, jus dálki lea heivvolaš—ja diđát don, mii vuordit dan.

Ja dál galgán muitalit dutnje veahá mu viesus. Dat lean mun gii “ráđđán” bajás, don oainnát.

Ja dáppe galgán lean olles dálvvi, nu—okta áiggi okta, ja okta áiggi nubbi—mu *ustibiin (“searvviiguin / kameráhttaiguin”). Dáppe oainnát govu viesus nu go dat oaidno olggobealde. Dat lea vielgat muohttagárddis.Don manát sisa uvssa čađa, ja de čájehan dutnje gos buot lea.

1. Stáiga bajás tornja badjái, gos mon čuožžun eahkedaid ja geahččan guovssahasa. Stáigga bajábealde lea luika.
set(nordlyset). Ovanum (over) troppi er luka.
2. Sadji stáigga ja seainni gaskkas stovu sisa lea dievva muorain,
ja doppe lean álo seahkka kolain (kullain) ja mu skit
3. Golmma-čiekŋalágan healli, gos munnje leat bierggut ja eará smávva ásahusat.
4. Uvssa stovu sisa
5. Láse
6. Beavdi
7. Healli cuhppariid ja gieđahusaid várás (kitchenutstyr)
8. Giehtabuvssu (kjøkkenbenk)
9. Unna, vuollegaš beavdi, gos “kjøkkenmaskinat” leat
10. Sofá
11. Skáhpá borramuša ja instrumeanttaid várás
12. Omn (ovn)
13. Seaŋggat, golbma badjel. Mun veallán bajemus, ja mu fidnu hangá seainnis doppe gos oainnát nađđa.
du ser spikeren
14. Girjehealli ja skáhpá bivnnuid várás. Vuolibut seainnis hanget olggosbiktasat.
15. Kellár-luika
16. Telefovdna Vuorašnjárggaháldi

17. 18. 19. Stuolit

Kelláris leat dušše instrumeanttat. Doppe lean buot “stášša”. Stova lea sullii 8 álnna guhkki ja 5 álnna viidát, ja go seaŋgaseainnit leat gitta, de lea 6 álnna allodat; eará seainnit leat dušše 5½ álnna allat.

Ja veahá beaivválaš eallimis: Mon čuožžilan bajás diibmu 7, čuožžalan ovnna, vihkken grauvtta ja varmehan čázi iđitborramuša várás, mii borrat diibmu 8:30 miehtá. De lea skitur sullii 1 diimmu, jus dálki lea nu buorre ahte sáhttit mannat olggos, ja maŋŋel bargat instrumeanttaiguin min, gitta mii ráhkadit beaivviborramuša diibmu 1–2 ja eahkeborramuša diibmu 8. Ja de galgá okta min čuožžut váhdin tornjas gitta diibmu 12. Dalle sáhttit oađđit.

Muhto don galggat gullat eanet dán birra maŋŋel. Dál dieđát gos mon ássan.

Du

Sem

Reivve lea jorgaluvvon Håkon Haldorsen bokte ovttas Johanne Låstad:ain.